Příběh Franty Dřevaře

Jmenuju se Franta. Jsem arborista a řezbář – lezu po stromech a pak z nich vyřezávám lžíce.

Dřevo získávám přímo při práci. Když ošetřuju stromy, odstraňuju zlomené větve nebo kácím, beru si to, co by jinak skončilo ve štěpkovači nebo kamnech. Každý kus má svůj původ – vím, odkud pochází, jak vypadal strom, kde stál.

Tesám ručně – sekerou a nožem, občas s pomocí lesního soustruhu. Pracuju se zeleným, čerstvým dřevem, jak se to dělávalo odjakživa. Žádné sušení, žádné sklady. Strom dnes, lžíce zítra.

Mám rád ten proces. Ticho v lese, třísky na zemi, tvar, který se pomalu vynořuje z kusu větve. Není v tom spěch. A každá lžíce to nese – trochu tu nepravidelnost, otisk ruky, stopu po nástroji.

Každá lžíce, kterou vytvořím, je spojená s konkrétním stromem a místem. Není to anonymní materiál ze skladu, ale kus živého dřeva, který měl svůj život. Možná právě dávají ty lžíce jiný pocit, když je držíte v ruce – nejsou dokonalé, ale jsou skutečné.

Nevyrábím. Tesám.

Práce na lesním soustruhu. Na zahradě dědy Vlasty.

Práce v koruně stromu. Praha - Petřiny.